Římskokatolické farnosti

Farní kostel: Povýšení sv. Kříže
Kněz: farář P. Mgr. Pavel Vágner

Farní kostel Povýšení sv. Kříže byl benedikován 4.11.1721 olomouckým kapitulním děkanem Vilémem Liebšteinem.

Farní kostel: sv. Prokopa
Kněz: administrátor P. ThLic. Vladislav Ondřej Drda, SDS

Oltář farního kostela byl konsekrován 28.10.1906 arcibiskupem Františkem Bauerem a obětní stůl 27.10.1984 olomouckým biskupem Josefem Vranou.

Farní kostel: Všech svatých
Kněz: administrátor excurendo P.Mgr. Marek František Jarosz, MIC

Farní kostel Všech svatých byl benedikován r. 1804 generálním vikářem Leopoldem, hrabětem Podstatským.
Farnost existovala již r. 1353, ale roku 1624 zanikla a byla připojena k farnosti Horní Otaslavice. Znovu byla zřízena r. 1669.

Farní kostel: sv. Jana Křtitele
Kněz: Mgr. Jan Plodr

Vznik i název městečka Drahany je nejasný. Snad jej založili páni z Ceblovic v druhé polovině 13. století.
Název Drahany může pocházet buď od slova dráha tj.cesta, která spojovala Prostějov s Brnem, nebo od vlastního jména Drahuš, jež měl být podle vyprávění majitel nedalekého hradu Starý Plumlov.
Jedna z prvních písemných zpráv, která mluví o Drahanech je z r. 1309, podle ní vévoda opavský NIKLAS prodal hrad Plumlov i s okolními obcemi pánům z Kravař. Kromě jiných se zde zmiňuje i městečko Drahany s farou.

Farní kostel: Narození Panny Marie
Kněz: administrátor excurendo P. Mgr. Krzysztof Ryzko, SDS

Kostel zde stál jistě před r. 1368 s přilehlým hřbitovem , ale později, stejně jako v celé zemi, i zde převládli nekatolíci.

Filiální kostel sv. Urbana

První zmínka o hrubčickém kostele pochází již z roku 1605. Podle této zprávy byl kostelík toho roku opravován, tak že musel být postaven mnohem dřív. Podle nalezené listiny byl tento kostel roku 1702 opravován.

Farní kostel: sv.Jan Nepomucký
Kněz: administrátor excurendo P. Mgr. Tomáš Strogan

Farní kostel byl benedikován 20.5.1839 P. Antonínem Wintrem, děkanem.
Farnost se připomíná již v 16. stol. Později zanikla a byla obnovena r. 1652.

Poutní kostel sv. Libora

Barokní kostel sv. Libora (Liboria) v Jesenci byl postaven z odkazu zbožné šlechtičny Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina roz. ze Zastřizli.

Kostel Sv. Cyrila a Metoděje

První přímá zpráva o kostele je v urbáři z roku 1581. Dříve byl kostel celý dřevěný, což je uvedeno ve zprávě z roku 1696. V roce 1871 byla dokončena velká rekonstrukce. Byl přestavěn v novorománském slohu. Další velké opravy se dočkal v roce 2001, kdy byla provedena oprava střechy a venkovní omítky.

Farní kostel: sv. Bartoloměj
Kněz: farář P. Mgr.Marek Jarosz, MIC

Farní kostel byl konsekrován 29.8.1948 arcibiskupem Josefem Matochou.
Zmínku o obci nacházíme už r. 1408, ale kolem r. 1630 zanikla. Obnovena byla r. 1681. Roku 1947 farní kostel vyhořel a po obnově byl konsekrován roku 1948.

Náš kostel je zasvěcený Narození Panny Marie.
V dnešní době tu působí otec M. Ryšánek.

Farní kostel: Sv. Jakuba Staršího
Kněz: farář P. Mgr. Stanislav Matyáš

Farní kostel sv. Jakuba Staršího, konsekrován 18.10.1772 Janem Václavem Freyenfelsem, pomocným biskupem olomouckým. Hody 25.7.

Farní kostel: Nanebevzetí Panny Marie
Kněz: administrátor P. Mgr.Krzysztof Ryzko, SDS

Farní Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl konsekrován 3.9.1815 arcibiskupem olomouckým Tadeášem Maria Trauttmannsdorfem.
První zmínka je z r.1326. Zdejší beneficium bylo inkorporováno brněnské kolegiální kapitule jako kanovnická prebenda.

Farní kostel: sv. Bartoloměj
Kněz: administrátor excurendo P. Pavel Caha, SDB

Farní kostel sv. Bartoloměje byl konsekrován 18.9.1869 arcibiskupem Bedřichem Furstenberkem.

Nanebevzetí Panny Marie
duchovní správce: P. Kan. mgr. Janusz Łomzik

Kaple svatého Martina

Filiální kostel sv. Martina v Mořicích na Hané byl konsekrován 13.6.1728 olomouckým knížetem arcibiskupem a kardinálem Wolfgangem ze Schrattenbachu.

Farní kostel: Nanebevzetí Panny Marie
Kněz: administrátor excurendo P. Mgr. Pavel Caha, SDB

Obci dominuje kostel Nanebevzetí Panny Marie, který patří k nejstarším v regionu. Podle popisu kostelů z r. 1818, který se nachází v Lichtenštejnském vídeňském archívu byl na kameni kostela vyrytý letopočet 1393. Dnes je tento datum nad portálem kostela. Kostel snad byl vystaven nákladem sester augustiniánek z Olomouce, ale jeho stavbu mohla iniciovat olomoucká kapitula už na konci 12. století. Později byl v letech 1847-1848 přestavěn a obnoven do dnešní podoby.

Farní kostel: Navštívení Panny Marie
Kněz: administrátor excurendo P. Pavel Kaška

Do roku 1789 byly vesničky Myslejovice a Kobylničky přifařeny do Otaslavic, Křenůvky do Určíc. Následkem reforem císaře Josefa II. byl v roce 1788 Nábožensko maticí postaven nový kostel. Kostel byl zasvěcen Navštívení Panny Marie a benedikován 3. května 1789 prostějovským děkanem P.Františkem Kellerem. K farnosti byly přičleněny obce Kobylničky a Křenůvky.

Farní kostel: sv. Máří Magdalény
Kněz: administrátor P. Mgr. Tomáš Strogan

Ve 13. století - údajné založení kostela v jižní části dnešního náměstí. Tento domnělý kostel měl být roku 1423 zničen husitskými vojsky (v té době byla města Kroměříž a Přerov obsazena husity). Koncem 15. století (v 16. století?) - založení nového kostela (modlitebny) bez věže českými bratry. Stavba byla z kamene, menší a nižší než dnes. V době rekatolizace v roce 1662 proběhlo přestavění kostela a vysvěcení na katolický chrám. V roce 1663 byl kostel značně poškozen vpádem Turků (Tatarů), kteří podnikali loupežné výpady při obléhání Vídně a Olomouce. Poté byl kostel obnoven, přestavěn ve formě venkovského baroka s přechodem do empírového slohu. Ve druhé polovině 18. století byly přistavěny boční kaple a vestavěna hudební kruchta.

Farní kostel: Sv. Václav
Kněz: farář P. Mgr. Miroslav Hřib

Farní kostel sv. Václava byl konsekrován 2.10.1701 biskupem Ferdinandem L. B. Schroffenheimem.

Farní kostel: sv. Václava
Kněz: P. Marek Jarosz

Zmínku o samostatné faře, která spadala pod správu Olomoucké diecéze nalézáme až r. 1350. Za třicetileté války (po r. 1640) ovšem zanikla a farnost Ohrozim i s obcí Lešany byla připojena k Mostkovicím. Samostatná kuracie byla zřízena až r. 1785 a povýšena na farnost byla r. 1858. Farní budova byla znovu vystavěna r. 1785 a zároveň zde byla obnovena samostatná duchovní správa, kterou do té doby vedli faráři z Mostkovic.

Farní kostel: Sv. Jan Křtitel
Kněz: Mgr. Milan Mičo, Th.D.

Kostel konsekrován 12.10.1741 světícím biskupem Arnošem z Lichtensteina.
Dříve zde byl expozita kanonie klášterohradištské, podřízený faráři těšetickému. R.1787 byla zde zřízena farnost.

Farní kostel: sv. Archanděla Michaela
Kněz: Mgr. Pavel Vágner

Kostel má svůj původ v době založení horního hradu a je znám farářem Janem r. 1330. Kolem r. 1600 kostel přestavěl Jan Žalkovský. Dnešní kostel byl stavěn ve slohu tudorovské pseudogotiky - loď chrámová r. 1847 a kněžiště s oltářem až v r. 1890.

Farní kostel: Sv. Ondřej, apoštol
Kněz: Mgr. Tomáš Strogan

Farnost existovala už od r. 1353, ale kolem r.1636 zanikla. Roku 1784 byla vyfařena z Tištína jako kuracie a r. 1857 povýšena na farnost.

Farní kostel: sv. Jiří, mučedník
Kněz: administrátor excurendo P. Mgr. Marek František Jarosz, MIC

Farní kostel sv. Jiří byl konsekrován 22.9.1907 Františkem, arcibiskupem olomouckým.
Kuracie vznikla vyfařením z Vřesovic r. 1784.

Farní kostel: Nejsvětější Trojice
Kněz: administrátor excurendo P. Mgr. Petr Košák, SDB

Farní kostel: Povýšení sv. Kříže
Kněz: administrátor a místoděkan P. Dan Žůrek, SDB

Rok založení není znám, asi před r. 1200. Dříve zde existovala kanonie later. sv. Augustina, založená r. 1391, která byla vyvrácena od nepřátel r. 1431. Roku 1500 byla spojena s kanonií lanškrounskou a přenesena do Olomouce ke kostelu Všech svatých. Byl zde také kapucínský klášter. Do farnosti patří i filiální kostel svatého Cyrila a Metoděje na Brněnské ulici, který slouží jako studentský kostel CMG Prostějov.

Farní kostel: sv. Petra a Pavla
Kněz: administrátor P. Mgr. Wladyslaw Mach, SDS

První písemná zmínka o kostele sv. Petra a Pavla je z roku 1475 v Nejstarší městské knize prostějovské. Po tomto datu jsou písemné zprávy o kostele i faře již častější. Jaká byla původní podoba kostela, jehož založení odhadujeme na 12. až 13. století, nevíme. U kostela byl nejstarší prostějovský hřbitov. Až do roku 1763 se pohřbívalo také v kostele. Význam kostela klesl koncem 14. století po založení augustiniánského kláštera s kostelem. V 15. století kostel vyhořel. Po dokončení obnovy kostela sv. Kříže, zničeného husity v roce 1430, byla samostatná farnost u sv. Petra a Pavla v roce 1588 zrušena a kostel se stal filiálním.
Od roku 1934 působí při tomto kostele Společnost Božského Spasitele – salvatoriáni. Ti dosáhli obnovení samostatné farnosti v roce 1938.

Farní kostel: Sv. Bartoloměj
Kněz: Mgr. Petr Matula, SDB

Farní kostel byl benedikován 20.11.1836 P. Františkem Randulou, děkanem v Kralicích na Hané.
Farnost existovala už r. 1360. Roku 1639 zanikla a byla spravována z Kralic na Hané. Roku 1682 byla farnost opět obnovena.

Kněz: Zdeněk Fučík

Jak se dočítáme v tabulce umístěné na jižní straně věže, nynější podoba kostela pochází z roku 1772. Byl postaven nákladem hraběte Leopolda z Dietrichsteinu, stavitele neznáme. Okna jsou obdélná, jetelovitě zaklenutá. Pravoúhlý presbytář má zaoblené rohy, po severním boku je přistavěná bývalá sakristie, po jižním pak druhá, která se užívá dnes. Ta vznikla roku 1853.

administrátor - P. Radaczynski Mariusz, Mgr.

Jediným místem, kde se scházelo všechno obyvatelstvo za jiným účelem než pracovním, byl vesnický kostel. Ptenský kostel podle tradice vznikl přibližně ve stejné době jako kostel ve Stínavě někdy ve 12 století a je zasvěcený sv. Martinovi. Pozdějšími stavebními úpravami sice získal na rozsahu, zároveň však ztrácel znaky původního slohu a architektonické hodnoty.

Farní kostel: sv. Michaela, archanděla
Kněz: Mgr. Jan Plodr

Původní farní kostel byl stejně jako nynější zasvěcen sv. archandělu Michaelovi a jeho datace se uvádí okolo r. 1381, kdy byla zároveň založena i fara. Patronem se stal Petr z Kravař. Od té doby až do r. 1618 chybí jakákoliv další zmínka o duchovní správě. Roku 1492 byly zhotoveny dva zvony, z nichž jeden r. 1729 pukl a druhý zasvěcen sv. Michaelovi zůstal. V 16. stol obsadili farnost nekatoličtí duchovní, kteří zde působili tajně ještě takřka celé 17. století.
Nový kostel byl postaven v renesančním stylu stavitelem Jakubem Pánkem z Veselí za patronátu Františka z Lichenštejna v letech 1768 – 1779.

Farní kostel: Sv. Petr a Pavel, apoštolové
Kněz: administrátor P. Mgr. Pavel Caha, SDB

O původním, prvním kostele máme jen velmi stručné zprávy. Byl 20 metrů dlouhý a 7 metrů široký. Postavený z kamene a měl klenutou loď. Na střeše byly tašky. Kostel byl původně zasvěcen sv. Michaelovi, archandělovi.
Švédové kostel vykradli a patrně totálně poničili tak, že kostel musel být nově vysvěcen 9.6.1744.

kostel Povýšení sv. Kříže Stínava

Duchovní správce: P. Mgr. Jan Lisowski

V historických pramenech se Suchdol připomíná v roce 1379 na panství Konickém. Toho roku dal Sulík z Konice vepsat do zemských desek Suchdol s Dešnou a jinými vesnicemi bratřím Štěpánu a Ježku Kropáčovi z Holštejna.
Barokní poutní kostel vděčí za svůj vznik studánce zvané Svatá voda, kde podle zbožné pověsti, docházelo k zázračným uzdravením. Z vděčnosti za vyslyšené prosby byla na dubě v blízkosti studánky umístěna dřevěná socha Bolestné Panny Marie - Pieta - ke které začali přicházet poutníci ze širokého okolí se svými prosbami.

Farní kostel: Sv. Petr a Pavel
Kněz: administrátor excurendo P. Mgr. Miroslav Hřib

První písemnou zmínku o farnosti Tištín máme již z r. 1360. Mnohem věrohodnější potvrzení tamní fary s právem podacím je až z roku 1398 a to v Zemských deskách olomouckých. V té době farnost tvořil Tištín, Koválovice a Mořice.

Farní kostel: sv. Jan Křtitel
Kněz: P. Pavel Kaška

Farní kostel byl benedikován 11.2.1753 děkanem P. Václavem Hnátkem.

Farní kostel: Sv. Florián
P. Marek Jarosz, MIC

Kostelík je zasvěcen sv. Floriánovi a byl postaven patronem ( v tomto případě arcibiskupstvím) r.1730 na náklad obce. Byl vysvěcen pomocným, olomouckým biskupem Karlem Scherffenbergem r. 1750.

Farní kostel: sv. Kunhuty
Kněz: Mgr. Pavel Vágner

Farnost se připomíná již r.1399, r. 1630 zanikla a patřila k Prostějovu. Roku 1849 ustanoven prostějovský expozita, r. 1908 byla farnost obnovena.

Farní kostel: Sv. Michael, archanděl
Kněz: farář P. Alois Kotek

Farní kostel byl konsekrován 4.10.1868 kardinálem Furstenbergem.
Zmínku nacházíme již r.1350. Asi kolem r. 1580 farnost zanikla a byla připojena do Němčic. R.1729 byla opět zřízena. Ve Stříbrnicích se 17.10.1905 narodil biskup ThDr. Josef Vrana.

Farní kostel: sv. Petr a Pavel
Kněz: administrátor excurendo P. Pavel Kaška

Písemná zmínka o kostele je z r. 1417 řádový kněz Kašpar Langnacht, následně je uváděn bratr Václav jako farář ve Vřesovicích v roce 1453. Lze se právem domnívat, že kostel zde byl ještě dříve než v 15. století, a to na stejném místě, jako teď stojí kostel sv. Petra a Pavla, na kopci nad jihovýchodním koncem historické zástavby návsi. Jeho pozdně gotické kněžiště s klenbou vladislavské gotiky stavebné odpovídá přelomu 15, a 16. století. Dnešní trojlodní podobu získal v 17. století za opata Norberta Želeckého z Počenic. Vysvěcen byl 5. října 1687.

Farní kostel: sv. Vavřince
Kněz: Mgr. Adam Cynarsky

Farnost se připomíná již r. 1345, ale kolem r. 1630 zanikla. Roku 1760 byla obnovena a inkorporována later. kanonií šternberské.

Farní kostel: sv. Bartoloměje, apoštola
Kněz: Mgr. Pavel Vágner

Farní kostel byl konsekrován 27.8.1939 olomouckým biskupem ThDr. Josefem Schinzelem.

Farní kostel: sv. Cyrila a Metoděje
Kněz: Mgr. Adam Cynarsky

Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v byzantském slohu r. 1877-1884. Když byla zřízena r. 1913 v Žešově samostatná duchovní správa byl rozšířen o přístavbu presbytáře se sakristií.